Jedna s posledních definic podle Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2006/C318/12) vychází z předpokladu, že cestovní ruch je obecným právem, které by mělo být zpřístupněno každému. Pro cestovní ruch pro všechny (sociální cestovní ruch) musí být splněny tři podmínky:
• skutečné životní okolnosti jsou takové, že je zcela nemožné nebo částečně nemožné plně realizovat právo na cestovní ruch. Důvody mohou být různé, a to ekonomická situace, fyzické nebo mentální postižení, osobní nebo rodinná izolace, snížená pohyblivost, geografické obtíže a jiné důvody, které představují skutečnou překážku účasti na cestovním ruchu;
• někdo – ať veřejná nebo soukromá instituce, společnost, odborová organizace nebo prostě jen organizovaná skupina lidí – se rozhodne podniknout kroky k překonání nebo omezení překážky, která dané osobě brání realizovat její právo na cestovní ruch;
• tyto kroky jsou účinné a skutečně pomohou skupině lidí účastnit se cestovního ruchu způsobem, který respektuje hodnoty udržitelnosti, dostupnosti a solidarity.
Kritéria podpory sociálního cestovního ruchu
Podpora rozvoje cestovního ruchu pro všechny by měla vycházet z kritérií, která určují obecné pojetí cestovního ruchu pro všechny:
• zvýšit dostupnost cestovního ruchu pro všechny skupiny, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná, nebo pro jednu konkrétní skupinu
• otevřít cestovní ruch širokému spektru skupin a sektorů uživatelů
• definovat skupiny, na které je činnost zaměřena: sociální kategorie, věkové skupiny, osoby s postižením při splnění kritéria nediskriminace na základě rasy, kultury nebo sociální situace
• začlenit do cestovního ruchu iniciativy a cíle, které jsou humanistické, vzdělávací, kulturní a týkají se rozvoje člověka obecně
• zajistit transparentnost hospodářské stránky činnosti se zisky omezenými na úroveň potřebnou ke splnění sociálních cílů
• vytvářet produkty cestovního ruchu, které budou přidávat nepeněžitou hodnotu
• integrovat cestovní ruch do místního prostředí trvale udržitelným způsobem
• řídit lidské zdroje tak, aby byla podpořeno uspokojení z práce a začlenění, to znamená zaměřit se na kvalitu zaměstnanosti zaměstnanců organizací cestovního ruchu
Formy podpory sociálního cestovního ruchu
Možné formy podpory rozvoje cestovního ruchu pro všechny:
• shromažďování, třídění a šíření informací a zkušeností z oblasti cestovního ruchu pro využití
v oblasti cestovního ruchu pro všechny
• finanční podpory na vládní, regionální nebo místní úrovni pro různé skupiny: mladé lidi, starší občany, zdravotně postižené, znevýhodněné lidi atd.
• finanční podpory ze strany zaměstnavatelů, kterými zaměstnavatelé finančně přispívají na zpřístupnění dovolené pro své zaměstnance.
• spolupráce veřejného a soukromého sektoru při tvorbě a rozvoji rentabilních programů sociálního cestovního ruchu včetně možné mezinárodní spolupráce
• podpory ze strany organizací hájících zájmy a práva pracujících, zejména odborů
• podpory ze strany specializovaných sdružení, charitativních organizací atd.
• podpory ze strany samotných podnikatelů v cestovním ruchu.
Zdroj: Cestovní ruch pro všechny, MMR ČR, Praha 2008, ISBN 978-80-7399-407-05 a Evropská komise
Žádné komentáře:
Okomentovat