Jedna s posledních definic podle Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 2006/C318/12) vychází z předpokladu, že cestovní ruch je obecným právem, které by mělo být zpřístupněno každému. Pro cestovní ruch pro všechny (sociální cestovní ruch) musí být splněny tři podmínky:
• skutečné životní okolnosti jsou takové, že je zcela nemožné nebo částečně nemožné plně realizovat právo na cestovní ruch. Důvody mohou být různé, a to ekonomická situace, fyzické nebo mentální postižení, osobní nebo rodinná izolace, snížená pohyblivost, geografické obtíže a jiné důvody, které představují skutečnou překážku účasti na cestovním ruchu;
• někdo – ať veřejná nebo soukromá instituce, společnost, odborová organizace nebo prostě jen organizovaná skupina lidí – se rozhodne podniknout kroky k překonání nebo omezení překážky, která dané osobě brání realizovat její právo na cestovní ruch;
• tyto kroky jsou účinné a skutečně pomohou skupině lidí účastnit se cestovního ruchu způsobem, který respektuje hodnoty udržitelnosti, dostupnosti a solidarity.
Kritéria podpory sociálního cestovního ruchu
Podpora rozvoje cestovního ruchu pro všechny by měla vycházet z kritérií, která určují obecné pojetí cestovního ruchu pro všechny:
• zvýšit dostupnost cestovního ruchu pro všechny skupiny, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná, nebo pro jednu konkrétní skupinu
• otevřít cestovní ruch širokému spektru skupin a sektorů uživatelů
• definovat skupiny, na které je činnost zaměřena: sociální kategorie, věkové skupiny, osoby s postižením při splnění kritéria nediskriminace na základě rasy, kultury nebo sociální situace
• začlenit do cestovního ruchu iniciativy a cíle, které jsou humanistické, vzdělávací, kulturní a týkají se rozvoje člověka obecně
• zajistit transparentnost hospodářské stránky činnosti se zisky omezenými na úroveň potřebnou ke splnění sociálních cílů
• vytvářet produkty cestovního ruchu, které budou přidávat nepeněžitou hodnotu
• integrovat cestovní ruch do místního prostředí trvale udržitelným způsobem
• řídit lidské zdroje tak, aby byla podpořeno uspokojení z práce a začlenění, to znamená zaměřit se na kvalitu zaměstnanosti zaměstnanců organizací cestovního ruchu
Formy podpory sociálního cestovního ruchu
Možné formy podpory rozvoje cestovního ruchu pro všechny:
• shromažďování, třídění a šíření informací a zkušeností z oblasti cestovního ruchu pro využití
v oblasti cestovního ruchu pro všechny
• finanční podpory na vládní, regionální nebo místní úrovni pro různé skupiny: mladé lidi, starší občany, zdravotně postižené, znevýhodněné lidi atd.
• finanční podpory ze strany zaměstnavatelů, kterými zaměstnavatelé finančně přispívají na zpřístupnění dovolené pro své zaměstnance.
• spolupráce veřejného a soukromého sektoru při tvorbě a rozvoji rentabilních programů sociálního cestovního ruchu včetně možné mezinárodní spolupráce
• podpory ze strany organizací hájících zájmy a práva pracujících, zejména odborů
• podpory ze strany specializovaných sdružení, charitativních organizací atd.
• podpory ze strany samotných podnikatelů v cestovním ruchu.
Zdroj: Cestovní ruch pro všechny, MMR ČR, Praha 2008, ISBN 978-80-7399-407-05 a Evropská komise
V naší zemi je několik desítek tisíc lidí, kteří díky svému zdravotnímu postižení nemohou plnohodnotně cestovat, poznávat nové země a anebo prostě jenom nabrat síly u moře anebo na horách. A možná ke změně této situace není třeba mnoho - více o problému vědět, hledat zajímavé náměty a inspirace a vzájemně se poznávat. Tento blog chce svým obsahem napomoci k dosažení těchto cílů.
úterý 22. května 2012
Sociální cestovní ruch - co se za tím skrývá?
V Stanovisku na téma Politika cestovního ruchu v rozšířené EU, které vydala již v říjnu 2005 Evropská hospodářská a sociální komise se uvádí, že zajištění dostupnosti cestovního ruchu pro všechny je výzvou, před kterou není možné uhýbat. Cestovní ruch je právem každého jednotlivce a to i za předpokladu, že trpí nějakým postižením. Komise navrhla kampaň na podporu cestovního ruchu v rozšířené Evropě se zaměřením zvláště na děti a mládež a starší osoby a důchodce.
Tatáž Komise vypracovala v roce 2006 Stanovisko k tématu Sociálního cestovního ruchu, ve kterém analyzuje jeho původ, vývoj a současnou situaci v Evropě, zkušenosti různých členských států a hodnoty, které představuje. Stanovisko také obsahuje konkrétní doporučení veřejným a soukromým institucím pro zlepšení sociálního cestovního ruchu v Evropě a jeho
zpřístupnění pro všechny. Komise považuje sociální cestovní ruch za nedílnou součást evropského modelu cestovního ruchu.
Sociální cestovní ruch v této souvislosti zahrnuje všechny cesty a činnosti organizované odborovými organizacemi, organizované z rodinných důvodů, náboženských důvodů, organizované podniky pro jejich zaměstnance, organizované veřejnými institucemi, pro zdravotně postižené lidi, mladé lidi nebo starší občany s nízkými příjmy apod.
Nejefektivnějším způsobem rozvoje cestovního ruchu pro všechny je partnerství veřejného a soukromého sektoru v destinaci přičemž je kladen velký důraz na celkovou kvalitu primární i sekundární nabídky cestovního ruchu.
Vycházejíc z premisy, že cestovní ruch je obecným právem, které by mělo být přístupné každému, definuje Komise podmínky, které musí být splněny pro to, aby se jednalo o sociální cestovní ruch následovně:
• skutečné životní okolnosti jsou takové, že je zcela nebo částečně nemožné plně realizovat právo na cestovní ruch - důvodem může být ekonomická situace, fyzické nebo mentální postižení, osobní nebo rodinná izolace, snížená pohyblivost, geografické obtíže a celá škála důvodů, které nakonec představují skutečnou překážku;
• někdo – ať veřejná nebo soukromá instituce, společnost, odborová organizace nebo prostě jen organizovaná skupina lidí – se rozhodne podniknout kroky k překonání nebo omezení překážky, která dané osobě brání realizovat její právo na cestovní ruch;
• tyto kroky jsou účinné a skutečně pomohou skupině lidí účastnit se cestovního ruchu způsobem, který respektuje hodnoty udržitelnosti, dostupnosti a solidarity.
Uvedený dokument definuje i zásady a podmínky sociálního cestovního ruchu a jeho řízení:
• základním cílem sociálního cestovního ruchu je zvýšení dostupnosti cestovního ruchu pro všechny, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná;
• je otevřený širokému spektru lidí, různým formám řízení a subjektům realizujícím sociální cestovní ruch;
• segmenty, pro které je sociální cestovní ruch určen, jsou řádně definovány, a to z hlediska: příslušnosti k sociální vrstvě, věkové skupině, postižení apod., přičemž vždy musí být splněno kritérium nediskriminace na základě rasy, kultury nebo sociální situace;
• iniciativy a cíle sociálního cestovního ruchu jsou humanistické, vzdělávací, kulturní a týkají se rozvoje člověka obecně;
• hospodářská činnost je transparentní, se zisky omezenými na úroveň potřebnou ke splnění sociálních cílů;
• produkt cestovního ruchu v sobě zahrnuje přidanou hodnotu;
• cestovní ruch je integrován do místního prostředí trvale udržitelným způsobem;
• způsob řízení lidských zdrojů podporuje uspokojení z práce a zaměřuje se na kvalitu podmínek zaměstnanosti v organizacích sociálního cestovního ruchu.
Dokument zobecňuje tři základní společné aspekty rozvoje sociálního cestovního ruchu v různých členských státech EU, a to:
• skutečnou možnost mít volný čas na dovolenou;
• finanční schopnost cestovat;
• existenci způsobu, struktur nebo nástrojů, který tato práva v praxi zpřístupní.
sobota 19. května 2012
Cestovní ruch pro všechny - odborná studie VŠE v Praze
Před časem jsem na tomto místě psal o tom, že stále existuje málo odborných studií, které by reflektovaly a vyhodnocovaly podmínky pro cestování lidí s postižením v České republice. A přestože jich je stále málo, tak k dispozici jsou. Zajímavou příležitost v tomto ohledu poskytuje studie Cestovní ruch pro všechny, vytvořená na Katedře cestovního ruchu VŠE v Praze již v roce 2008. Přestože problematika cestování zdravotně postižených není primárním předmětem sledování odborné studie, tak je v ní nemalou mírou zmíněna. A poskytuje zajímavé údaje i inspirace ze zahraničí. Zmínil bych zejména dvě části a sice kapitolu Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu (str. 80) a pak kapitolu Podpora účasti na cestovním ruchu rodin s nízkými příjmy (str. 75), neboť jak zkušenosti ukazují, tak nezanedbatelné procento rodin s postiženými dětmi představují matky samoživitelky.
Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu
Podle informací OSN a Světové zdravotnické organizace „Současnou světovou populaci tvoří z 19,64% spoluobčané se zdravotním postižením“. V zájmu každého státu by měla být podpora účasti zdravotně postižených občanů na společenském životě,. Podle této skutečnosti se také posuzuje vyspělost jednotlivých států. Do společenských aktivit patří mimo jiné i cestovní ruch, proto by v této oblasti měli mít lidé se zdravotním postižením rovné šance.
U zdravotně postižených dochází ještě k dalšímu členění podle typu zdravotního postižení, a to
na:
• tělesně postižené s vrozenými vadami a tělesně postižené, jejichž postižení vzniklo během
života,
• zrakově postižené a nevidomé,
• osoby s postižením sluchu,
• osoby mentálně postižené.
Z tohoto výčtu různého zdravotního postižení vyplývají i různé bariéry účasti na cestovním
ruchu a při jejich odstraňování je třeba k těmto specifikům přihlížet.
Zdravotně postižení se setkávají nejčastěji s bariérami jejich účasti na cestovním ruchu
v následujících oblastech:
• v ubytovacích zařízeních,
• ve stravovacích zařízeních,
• v dopravě,
• v kulturních zařízeních a historických objektech.
Podpora účasti na cestovním ruchu rodin s nízkými příjmy
V souvislosti s rodinami s nízkými příjmy je třeba konstatovat, že neexistuje žádné oficiální vymezení této skupiny. V rámci Evropské unie jsou do této kategorie zařazovány „rodiny na pokraji chudoby“. V České republice díky stále existujícími sociálnímu systému do této kategorie téměř žádná rodina nespadá. Jako kritérium pro vymezení „rodiny s nízkými příjmy“ bylo tedy použito kriterium získání přídavků na dítě.
Na základě statistických údajů ČSU z roku 2006 domácnosti s nízkými příjmy mají vyšší výdaje než jsou jejich příjmy, a proto je velmi nesnadné pro tyto rodiny vydávat prostředky na dovolenou, když potřebují v prvé řadě pokrýt své životní náklady. Nicméně je zajímavé, že i u těchto domácností s nízkými příjmy v České republice se objevují výdaje na rekreaci a kulturu ve výši 8,48% (výdaje na stravování a ubytování ve výši 6,53% a na dopravu ve výši 6.78%). Část těchto výdajů může být spojena i s výdaji na cestovní ruch a tedy lze konstatovat, že cestovní ruch i u této skupiny obyvatelstva patří částečně k životnímu stylu. Účast na dovolené rodin s nízkými příjmy však bude velmi malá, ne-li žádná.
V celé Evropské unii „téměř 42% populace nejezdí vůbec na dovolenou, a to hlavně z ekonomických důvodů“. Největším problémem je participace na dovolené v Portugalsku (neúčast téměř 70% ), Španělsku a překvapivě i v Belgii.
Řada zemí má v této oblasti projekty umožňující rozvoj cestovního ruchu pro všechny a participaci i rodin s nízkými příjmy na cestovním ruchu. Nejúspěšnější projekty v této oblasti má Francie (ANCV viz výše, Holiday Assistance Fund), Velká Británie (Family Holiday Association) a Belgie (Centra pro dovolené, Tourist Office for Flanders).
Existující podpory účasti na dovolené rodin s nízkými příjmy v České republice, cílené zaměřené na tento segment v podstatě nejsou. Lze však nalézt určité formy podpory účasti na dovolené rodin s dětmi (bez ohledu na jejich příjmy) např.:
• podpory ze strany samotných podnikatelů v cestovním ruchu (slevy pro rodiny s dětmi)
• podpory ze strany některých zaměstnavatelů (příspěvky z fondů kulturních a sociálních
potřeb)
• podpory ze strany některých zdravotních pojišťoven .
Zdroj: Cestovní ruch pro všechny, MMR ČR, Praha 2008, ISBN 978-80-7399-407-05
Podpora účasti zdravotně postižených na cestovním ruchu
Podle informací OSN a Světové zdravotnické organizace „Současnou světovou populaci tvoří z 19,64% spoluobčané se zdravotním postižením“. V zájmu každého státu by měla být podpora účasti zdravotně postižených občanů na společenském životě,. Podle této skutečnosti se také posuzuje vyspělost jednotlivých států. Do společenských aktivit patří mimo jiné i cestovní ruch, proto by v této oblasti měli mít lidé se zdravotním postižením rovné šance.
U zdravotně postižených dochází ještě k dalšímu členění podle typu zdravotního postižení, a to
na:
• tělesně postižené s vrozenými vadami a tělesně postižené, jejichž postižení vzniklo během
života,
• zrakově postižené a nevidomé,
• osoby s postižením sluchu,
• osoby mentálně postižené.
Z tohoto výčtu různého zdravotního postižení vyplývají i různé bariéry účasti na cestovním
ruchu a při jejich odstraňování je třeba k těmto specifikům přihlížet.
Zdravotně postižení se setkávají nejčastěji s bariérami jejich účasti na cestovním ruchu
v následujících oblastech:
• v ubytovacích zařízeních,
• ve stravovacích zařízeních,
• v dopravě,
• v kulturních zařízeních a historických objektech.
Podpora účasti na cestovním ruchu rodin s nízkými příjmy
V souvislosti s rodinami s nízkými příjmy je třeba konstatovat, že neexistuje žádné oficiální vymezení této skupiny. V rámci Evropské unie jsou do této kategorie zařazovány „rodiny na pokraji chudoby“. V České republice díky stále existujícími sociálnímu systému do této kategorie téměř žádná rodina nespadá. Jako kritérium pro vymezení „rodiny s nízkými příjmy“ bylo tedy použito kriterium získání přídavků na dítě.
Na základě statistických údajů ČSU z roku 2006 domácnosti s nízkými příjmy mají vyšší výdaje než jsou jejich příjmy, a proto je velmi nesnadné pro tyto rodiny vydávat prostředky na dovolenou, když potřebují v prvé řadě pokrýt své životní náklady. Nicméně je zajímavé, že i u těchto domácností s nízkými příjmy v České republice se objevují výdaje na rekreaci a kulturu ve výši 8,48% (výdaje na stravování a ubytování ve výši 6,53% a na dopravu ve výši 6.78%). Část těchto výdajů může být spojena i s výdaji na cestovní ruch a tedy lze konstatovat, že cestovní ruch i u této skupiny obyvatelstva patří částečně k životnímu stylu. Účast na dovolené rodin s nízkými příjmy však bude velmi malá, ne-li žádná.
V celé Evropské unii „téměř 42% populace nejezdí vůbec na dovolenou, a to hlavně z ekonomických důvodů“. Největším problémem je participace na dovolené v Portugalsku (neúčast téměř 70% ), Španělsku a překvapivě i v Belgii.
Řada zemí má v této oblasti projekty umožňující rozvoj cestovního ruchu pro všechny a participaci i rodin s nízkými příjmy na cestovním ruchu. Nejúspěšnější projekty v této oblasti má Francie (ANCV viz výše, Holiday Assistance Fund), Velká Británie (Family Holiday Association) a Belgie (Centra pro dovolené, Tourist Office for Flanders).
Existující podpory účasti na dovolené rodin s nízkými příjmy v České republice, cílené zaměřené na tento segment v podstatě nejsou. Lze však nalézt určité formy podpory účasti na dovolené rodin s dětmi (bez ohledu na jejich příjmy) např.:
• podpory ze strany samotných podnikatelů v cestovním ruchu (slevy pro rodiny s dětmi)
• podpory ze strany některých zaměstnavatelů (příspěvky z fondů kulturních a sociálních
potřeb)
• podpory ze strany některých zdravotních pojišťoven .
Zdroj: Cestovní ruch pro všechny, MMR ČR, Praha 2008, ISBN 978-80-7399-407-05
pátek 18. května 2012
Pobyty u moře pro rodiče s dětmi - Itálie RIMINI – Rivabella 30.6. – 7.7., Chorvatsko – ostrov Vir, 18. – 25.8.
Sdružení rodičů Speciální školy ELPIS pro děti s více vadami v Brně a Sdružení CESTY při chráněných dílnách SMM elektro pořádá o prázdninách tyto pobyty:
Itálie RIMINI – Rivabella 30.6. – 7.7.2012 (viz. níže)
Pobyt v Chorvatsku – ostrov Vir, 18. – 25.8.2012 (viz. níže)
Pobyt v Chorvatsku – ostrov Vir, 18. – 25.8.2012 (viz. níže)
Informace: Mgr.Jindra Smisitelová 602 711 243
jindra.smisitelova@seznam.cz
jindra.smisitelova@seznam.cz
VOLNÉ POSLEDNÍ DVA dvoulůžkové pokoje! Vlastní doprava nebo bus - nástupní místo Brno a Praha
V ceně jsou zahrnuty:
- Asistence speciálních pedagogů u dětí – 5 speciálních pedagogů na skupinu
- Zdravotní dozor (zdravotní sestra)
- Masérské služby pro rodiče a děti
- Služby českého delegáta po celou dobu pobytu
V ceně jsou zahrnuty:
- Asistence speciálních pedagogů u dětí – 5 speciálních pedagogů na skupinu
- Zdravotní dozor (zdravotní sestra)
- Masérské služby pro rodiče a děti
- Služby českého delegáta po celou dobu pobytu
Itálie RIMINI – Rivabella 30.6. – 7.7.2012
Ceník
Dospělý a dítě nad 12 let 8 000,-Kč
Dospělý a dítě nad 12 let na přistýlce 6 000,-Kč
Dítě do 12 let na přistýlce (3 a 4 lůžko) 3 000,-Kč
Dítě do 2 let bez nároku na lůžko Zdarma
V této ceně je zahrnuto:
- Ubytování v tříhvězdičkovém hotelu na 7 nocí - 2-lůžkové pokoje (viz foto – ve skutečnosti jsou hezčí) s možností 1-2 přistýlek (palanda), vlastní soc. zařízení, TV, telefon a stropní ventilátor, povlečení, ručníky.
- Stravování – polopenze7x - česká kuchyně: kontinentální snídaně + doplňkový bufet (nápoje, pečivo, jogurt, cornflakes, máslo, džem), večeře: polévka + hlavní chod (výběr ze dvou jídel), desert nebo zeleninový salát, nápoje za poplatek (Pozn. výborná kuchyně, velké porce)
- Služby českého delegáta po celou dobu pobytu
- Asistence speciálních pedagogů u dětí – 5 speciálních pedagogů na skupinu
- Masérské služby pro rodiče a děti
- Zdravotní dozor (zdravotní sestra)
- Ubytování v tříhvězdičkovém hotelu na 7 nocí - 2-lůžkové pokoje (viz foto – ve skutečnosti jsou hezčí) s možností 1-2 přistýlek (palanda), vlastní soc. zařízení, TV, telefon a stropní ventilátor, povlečení, ručníky.
- Stravování – polopenze7x - česká kuchyně: kontinentální snídaně + doplňkový bufet (nápoje, pečivo, jogurt, cornflakes, máslo, džem), večeře: polévka + hlavní chod (výběr ze dvou jídel), desert nebo zeleninový salát, nápoje za poplatek (Pozn. výborná kuchyně, velké porce)
- Služby českého delegáta po celou dobu pobytu
- Asistence speciálních pedagogů u dětí – 5 speciálních pedagogů na skupinu
- Masérské služby pro rodiče a děti
- Zdravotní dozor (zdravotní sestra)
Doprava vlastní nebo autobusem 1 990,-Kč dítě, 2 190,-Kč dospělý
V místě pobytů možné výlety – San Marino, Itálie v Miniatuře, Delfinárium aj.
Pobyt v Chorvatsku – ostrov Vir, 18. – 25.8.2012
Informace a podrobnosti: Mgr.Jindra Smisitelová 602 711 243
jindra.smisitelova@seznam.cz
jindra.smisitelova@seznam.cz
Apartmánový dům TOMO+++ je již plně obsazen, ale pro velký zájem je na vyžádání možné objednat další apartmány v pěkných vilkách v zahradách ve stejné ulici přímo u pláže 20 – 60m. K dispozici na vyžádání různé varianty. Podrobnosti zašleme.
Možná vlastní doprava nebo bus - nástupní místo Brno
Ceny dle typu apartmánu 4 000,-Kč – 4 500,-Kč.
V ceně je zahrnuto:
- Ubytování na 7 nocí
- Asistence speciálních pedagogů u dětí – 5 speciálních pedagogů na skupinu
- Masérské služby pro rodiče a děti
- Zdravotní dozor (zdravotní sestra)
Stravování
Vlastní - kousek od apartmánů je vynikající pekárna, trh se zeleninou i supermarket charakteru naší BILLY. Vše lze denně pořídit čerstvé za ceny srovnatelné s našimi.
Doprava:
- Individuální
- Autobus 1 950,-osoba
Výlety v místě pobytu po dohodě (Zadar, Ostrovy Kornati, vodopády Krka aj.)
Možná vlastní doprava nebo bus - nástupní místo Brno
Ceny dle typu apartmánu 4 000,-Kč – 4 500,-Kč.
V ceně je zahrnuto:
- Ubytování na 7 nocí
- Asistence speciálních pedagogů u dětí – 5 speciálních pedagogů na skupinu
- Masérské služby pro rodiče a děti
- Zdravotní dozor (zdravotní sestra)
Stravování
Vlastní - kousek od apartmánů je vynikající pekárna, trh se zeleninou i supermarket charakteru naší BILLY. Vše lze denně pořídit čerstvé za ceny srovnatelné s našimi.
Doprava:
- Individuální
- Autobus 1 950,-osoba
Výlety v místě pobytu po dohodě (Zadar, Ostrovy Kornati, vodopády Krka aj.)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)