úterý 31. ledna 2012

Zákon posiluje postavení osob se zdravotním postižením v oblasti cestovního ruchu

Velmi mě zaujalo, že už 3 roky existuje zákon, který ustanovuje sankce vůči dopravcům a cestovním kancelářím za diskriminační přístup ke klientům se zdravotním handicapem. Výskyt takových situací je velmi zajímavý a proto si ho zde dovoluji uvézt. jeho aplikace je samozřejmě dlouhodobý proces, nicméně sankce za diskriminační přístup mohou být velmi vysoké.
Ke dni 3. prosince 2009 nabyl účinnosti zákon č. 377/2009 Sb., kterým se mění a novelizuje zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela vychází z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) a měla by výrazně posílit práva osob se zdravotním handicapem. Osoby postižené, stejně jako kdokoliv jiný, mají nárok na rovné zacházení, rovné podmínky v cestování, dopravě apod.
 V § 5 se za odstavec 5. vkládá nový odstavec 6., který zní:
§ 5, odst. 6
            (6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství 1a) jako
a) dopravce nebo prodejce přepravních dokladů neinformuje cestující na stanici, kde není výdejna jízdních dokladů ani prodejní automat, o možnosti zakoupit jízdní doklad telefonicky, prostřednictvím internetu nebo ve vlaku a o nejbližší stanici nebo místu, kde jsou k dispozici výdejny jízdních dokladů nebo prodejní automaty,
b) dopravce nebo provozovatel stanice nezavede nediskriminační pravidla pro přístup platná pro přepravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace,
c) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury požaduje při rezervaci nebo prodeji přepravních dokladů zdravotně postiženým osobám nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace úhradu dodatečných nákladů, kterou nepožaduje v obdobných případech,
d) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury neoprávněně odmítl přijmout rezervaci nebo vystavit přepravní doklad zdravotně postižené osobě nebo osobě s omezenou schopností pohybu a orientace nebo neoprávněně požadoval, aby tyto osoby byly doprovázeny jinou osobou,
e) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury neposkytuje na požádání informace o přepravních podmínkách zdravotně postižených osob nebo osob s omezenou schopností pohybu a orientace a o přístupnosti drážních vozidel a jejich vybavení pro tyto osoby,
f) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury nevyrozumí na požádání písemně do 5 pracovních dnů dotyčnou zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou schopností pohybu a orientace o důvodech, proč jí odmítl přijmout rezervaci, vystavit přepravní doklad nebo proč požadoval, aby tato osoba byla doprovázena jinou osobou,
g) dopravce nebo provozovatel stanice v rozporu s příslušnými technickými specifikacemi propojenosti nezajistí, aby stanice, nástupiště a vlakové soupravy, případně další prvky, byly přístupné zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace,
h) dopravce nebo provozovatel stanice neposkytuje v obsazené stanici zdravotně postiženým osobám nebo osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bezplatnou pomoc při nastupování do vlaku, vystupování z vlaku nebo přestupu mezi vlaky,
i) dopravce nebo provozovatel stanice nezajistí v neobsazené stanici uvedení jednoduše přístupných informací o nejbližších obsazených stanicích a dostupné pomoci pro zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace,
j) dopravce nevyřizuje stížnosti do 1 měsíce a v odůvodněných případech do 3 měsíců od jejich podání,
k) dopravce nedefinuje normy kvality služeb pro přepravu cestujících a nezavede systém řízení jakosti,
l) dopravce nezveřejní do 30. června kalendářního roku zprávu o kvalitě poskytovaných služeb,
m) dopravce, prodejce přepravních dokladů, provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury neinformuje při prodeji jízdních dokladů cestující o jejich právech a povinnostech vyplývajících z přímo použitelného předpisu Evropských společenství 1a), nebo
n) dopravce nebo provozovatel stanice neinformuje cestující ve stanici nebo ve vlaku vhodným způsobem o adrese správního orgánu uvedeného v § 55 odst. 3.
Tímto ustanovením jsou cestovním kancelářím a agenturám uloženy nové povinnosti při prodeji (rezervaci) zájezdů pro osoby se zdravotním postižením nebo pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
V případě, že výše uvedené subjekty poruší ustanovení § 5, odst. 6, může jím být ve správním řízení uložena pokuta až do výše jednoho milionu korun.

sobota 21. ledna 2012

Pobyt u moře pro děti s mentálním postižením v kombinaci s dalším přidruženým postižením

Jsme skupina rodičů, kteří se i letos v létě chystají na vyzkoušený týdenní pobyt v Itálii a sice v termínu 30.6. až 7.7. Rozhodli jsme se pro destinaci, se kterou jsme měli velmi dobrou zkušenost, a to Rimini - Rivabella. Již jsme zde pobývali a jedná se opravdu o místo, které je velmi vhodné pro rodiče jak se zdravými, tak i postiženými dětmi.

V naší skupině jsou děti s mentálním postižením v kombinaci s dalším přidruženým postižením či onemocněním (tělesné postižení, smyslové vady, vnitřní onemocnění, atypické vady a syndromy, autismus).

Náš hotel Del Vecchio leží v bezprostřední blízkosti u pláže, v hotelu je český personál a po celou dobu pobytu česká delegátka. Bylo velmi náročné přesvědčit CK Atlantiku, které hotel patří, aby nám zde zablokovala větší počet míst. Obsadí tento hotel totiž velmi rychle i bez nás. Proto bychom rádi nabídli dosud volná místa i dalším rodičům a dětem a přivítali je mezi námi.

Každý účastník může volit mez dopravou vlastní a dopravou autobusem. Je nutné spočítat pohonné hmoty na 1 000km + dálniční poplatky (mýtné) v Itálii a dálniční rakouskou známku. Cesta autem se vyplatí pouze pro plně obsazené auto (cca 10 000,-Kč celkem za obě cesty). Je možná domluva vzájemně mezi rodiči. Nicméně i v autobuse máme dostatek volných míst.

A jaká je cena?
Dospělý a dítě nad 12 let                                                                  8 000,-Kč
Dospělý a dítě nad 12 let na přistýlce                                                6 000,-Kč
Dítě do 12 let na přistýlce (3 a 4 lůžko)                                             3 000,-Kč
Dítě do 2 let bez nároku na lůžko                                                      Zdarma

Cena zahrnuje: Ubytování v tříhvězdičkovém hotelu na 7 nocí, Stravování – polopenze7x, Asistence speciálních pedagogů u dětí – 5 speciálních pedagogů na skupinu,  Masérské služby pro rodiče a děti,  Zdravotní dozor (zdravotní sestra)

Řada z Vás nových bude mít jistě spoustu dotazů, protože i při nejlepší vůli není možné zde zaznamenat všechny detaily. Volejte proto p. Smisitelové ( 602 711 243), stačí prozvonit, zavolá vám zpět a dotazy zodpoví. Anebo jí napište na mail: jindra.smisitelova@seznam.cz.

Těšíme se na vás a na společné zážitky s našimi dětmi u moře.

pátek 13. ledna 2012

Vzdělávací EU projekty v oblasti bezbariérového cestování

V řadě komentářů k problematice cestování osob s handicapem se dočteme, že problém je často na straně nepřipraveného personálu v restauracích, hotelech či rekreačních zařízeních, který neví, jak pracovat  a komunikovat s lidmi s různým handicapem. A tak se teď můžeme podívat, jaké iniciativy a aktivity se v této oblasti odehrávají.  A uvidíme, že i zde se začínají věci dávat do pohybu.

Partneři sdružení ETCAATS  zahájili  evropský kurz v oblasti bezbariérového cestování. Tento nový on-line kurz se zabývá způsoby zlepšení cestovního ruchu a služeb zákazníkům, kteří mají specifické požadavky na dostupnost. Kurz je "předkrmem" pro podnikatele a zaměstnance, kterým poskytuje obecný úvod k tématu bezbariérového cestování. Obsahuje krátké texty, "dobré praxe", videa s případovými studiemi skutečných podniků a odkazy na metodickou podporu.

Absolvováním  kurzu se profesionálové v cestovním ruchu dozvědí o výhodách zapojení se do tohoto rychle rostoucího segnentu cestovního trhu a také o tom, jak přilákat a dobře obsloužit nové zákazníky. Kurzu mohou také využít studenti managementu cestovního ruchu a pohostinství.

Jednou z výhod e-learningového kurzu je, že účastníci mohou pracovat svým vlastním tempem, účastní se ho, když mají čas.On-line systém eviduje jejich práce a jejich výsledky.

Kurz byl připaven týmem členů sdružení ENAT v rámci programu Evropské unie pro celoživotní učení a jedním z jeho samozřejmých rysů je, že integruje vzdělávací materiály z různých evropských zemí. Pracovním jazykem kurzu je angličtina.

Kurz je
k dispozici na adrese: http://etcaats.toolip.gr/

Vzdělávací společností KAZUIST, spol. s r. o. z Třince realizuje projekt Cesty za poznáním, jehož  cílem je seznámit žáky středních škol s tématem cestovního ruchu přístupného pro všechny (bezbariérové cestování). V listopadu a v prosinci 2011 se do projektu zapojila Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborné škola v Opavě žáci. Její žáci oboru Management cestovního ruchu ověřovali vzdělávací programy „Bezbariérové cestování a bezbariérová komunikace“.

Obsahovou náplní těchto modulů byl nácvik komunikace a kontaktu s lidmi se zdravotním postižením, zohlednění zdravotního postižení při cestování, volnočasových aktivitách a přípravě animačních programů. Žáci rovněž zpracovávali ve skupinách projekt, který zjišťoval možnosti ubytovacích zařízení v našem regionu při poskytování služeb handicapovaným osobám. Zjištěná data budou využita pro tvorbu nových učebních materiálů, které škola dostane k dispozici pro školní rok 2012/2013. O zapojení se do projektu škola informuje zde.

pátek 6. ledna 2012

Americká inspirace jak získat informace o cestování pro lidi s postižením

Cheryl a Bill Dukovi z Woodfordu ve státě Virginia (USA), milují cestování, stejně jako jejich syn Paul. Ale uskutečnění výletu s Paulem "to bylo jako plánování operace Pouštní bouře," říká Cheryl. "Museli jsme vždy zavolat předem  a zjistit informace o atrakcích, ubytování a restauracích. Někdy jsme za telefonní hovory utratili více než 200 dolarů ."

Všechny tyhle náklady šly na konzultace s cestovními kancelářemi a průvodci. A proč všechna toto úsilí? Paul používá invalidní vozík a Dukovi chtěli vědět, zdali restarurace, hotely a další zařízení vyhovují jeho potřebám.

"Často jsme někam přijeli a zjistili, že dostupnost toho místa je vlastně virtuální," říká Cheryl. "Potěšilo nás, že restaurace sice má dostatečně široké uličky a chodby, ale nikdo nám neřekl, že budeme muset vozít vynášet do o jeden schod na zvýšenou podlahu. Když měl Paul 12 let a byl na ručním vozíku, dokázali jsme si s tím poradit. Ale teď je mu 27 a je na velkém, elektrickém invalidním vozíku, který váží téměř 400 kg. Ten už prostě neuzvedneme. "

Takové zkušenosti proměnily Dukeovi v obhájce přístupnosti věřejných prostor pro lidi s postižením. Založili sdružení "Otevírání dveří", neziskové konzultační a informační středisko poskytující informace o cestování pro osoby se zdravotním postižením.

"Pro rodiče cestující s dětmi se zdravotním postižením," říká Bill, "je klíčové jedno: informace, informace, informace. Musí vědět, že vše bude splňovat jejich potřeby."

Neznalost činí rodiny váhajícími, odrazenými od cestování. Will DeRuve, editor a vydavatel časopisu Přístup k cestování, říká: "Máme spoustu telefonátů od rodičů. Hlavním rysem těchto telefonátů je strach z neznáma. Rodiče se chtějí cítit  bezpečně, vědět, že jejich dítě bude v bezpečí."

Získání správných informací je velmi důležité, možná nejzásadnějí. "Byla jsem jako bulteriér," říká Cheryl, "dokud jsem nezískala všechny potřebné informace, neznala detaily a specifika. Nestačí mi vědět, jestli se do dveří do ložnice vejdu s  invalidním vozíkem. Ale já potřebuji vědět, jestli postel není na nějakém stupínku, který k ní ztěžuje anebo přímo znemožňuje přístup. Nebo jestli má postel rám, takže k ní dostanete invalidní vozík co nejblíž. "

Cestování s postiženým dítětem vyžaduje více času a energie, než obvyklé přípravy. Ale ta radost stojí za to. "Neomezujte svět svých dětí," říká Bill Duke. "Nechte své dítě poznat a okusit, jaké zkušenosti a zážitky mu může svět nabídnout. Jen proto, že vaše děti mají zdravotní postižení, se nemusí omezovat v tom, co mohou a chtějí udělat."

Redakce časopisu Přístup k cestování dostává desítky nadšených dopisů o cestovních zážitcích. "Když rodiče svým dětem ukazují lyžování či sjíždění řeky Colorado, tak se jim rozzáří oči" říká Will DeRuve. "Rodiče dodávají:" Nemysleli jsme si, že bychom mohli dělat takové věci. Ale teď víme, že je svět cestování pro nás. "

I když je pravda, že na mnoha místech a v mnoha ohledech je stále ještě třeba zajistit komplexnější přístup k informacím (a lepší přístup), je také pravda, že nikdy nebylo snadnější pro rodiny s dětmi - nebo rodiče - se zdravotním postižením nalézt důležité informace, které pro cestování potřebují. V současnosti, mnoho států zahrnuje některá základní fakta o přístupnosti pro lidi s postižením do svých turistických průvodců. Severní Karolína a Nové Mexiko nabízí dokonce samostatného průvodce, speciálně zaměřeného na přístupnost a dostupnost míst pro lidi s postižením.

Stále více a více ubytovacích zařízení, atrakcí, restaurací a dalších zařízení slaďuje svůj chod s ustanoveními zákona Američané s postiženími (Americans with Disabilities), který byl přijat v roce 1992. Kromě toho poskytují další podrobné informace také časopisy, dobrovolnické sítě, informační a konzultační střediska a organizace. Mnohé z těchto subjektů mají internetové stránky a zpravodaje po celém světě. Některé cestovní kanceláře se specializují na zprostředkování jednotlivých tras, stejně jako na skupinové zájezdy, které vyhovují potřebám osob se zdravotním postižením. Některá lyžařská střediska nabízejí výuku lyžování, snowboardingu a výlety na sněžnicích pro osoby se zdravotním postižením a několik organizací organizuje výlety a dovolené s raftingem, potápěním, jízdou na psím spřežení a další výlety a dobrodružné cestování pro všechny zájemce, bez ohledu na jejich schopnosti či omezení. Než vyrazíte, zjistěte si co nejvíce o zdrojích, které vám mohou pomoci, až budete na dovolené.

Překlad článku Candyce H. Stapenové: Přístup pro všechny (Access For Everyone) publikovaném na http://familyfun.go.com/vacations/access-for-everyone-713101/.

Časopis Přístup k cestování (ACCESS TO TRAVEL) vychází čtvrtletně, pro více informací si můžete napsat na adresu: PO Box 43, Del Mar, New York, 12054.

pondělí 2. ledna 2012

Léto u moře s dětmi s kombinovaným postižením


Pobyt u moře je pro děti s kombinovaným postižením mnohdy větším zdravotním přínosem, než pobyt v lázních. Již několikrát jsem s dětmi takový pobyt absolvovala a tak chci zde nastínit, co vše je nutné zařídit a na co si dát pozor, jestliže chce rodič s postiženým dítětem vyjet k moři stejně, jak s dítětem zdravým. Většinu z nás zdravých ani nenapadne, s čím vším se musí takový rodič potýkat a jakou výhodou následně je cestování ve skupině s pomocí pedagogů.
Jestliže takovéto děti cestují autobusem, je vhodné, aby měly k dispozici ne jedno, ale dvě místa. Je třeba dbát na to, aby děti plně imobilní byly usazeny co nejblíže východům z autobusu, protože přesun v úzké uličce mezi sedadly je téměř nadlidský výkon. Je třeba dopředu upozornit řidiče, s jakými dětmi pojede, že jsou zapotřebí častější zastávky s vhodnými bezbariérovými toaletami. V žádném případě nemohou děti využít toaletu v autobuse. Pokud je např. maminka s takovým dítětem sama, nutně potřebuje pomoc druhé osoby, pokud ona sama si na toaletu odskočí. Dítě na vozíku nebo dítě autistické nemůže nechat ani chvíli samotné. Pokud je ve skupině více invalidních vozíků, i na toto je třeba upozornit řidiče, aby byla vyčleněna větší část zavazadlového prostoru tak, aby se vozíky přepravou nepoškodily a byly bez problémů k dispozici při zastávkách.
Pokud je v místě pobytu delegát, je dobré předem ho seznámit s tím, že přijede skupina postižených dětí. S příslušným hotelem vždy vyjednat, jak jsou veliké pokoje, pokud nejsou bezbariérové, zda je v pokoji dostatek místa pro manipulaci s vozíkem, zda je možné vjet s vozíkem do koupelny a v té se s vozíkem pohybovat, zda šířka všech dveří v pokoji je minimálně 70cm. Nejdůležitější je, zda je v příslušném hotelu výtah, ale nejen to. Hlavní je rozměr výtahu. Např. v  italských hotelích je často vstup do výtahu užší, než je šíře průměrného vozíku. Jednou jsme tuto skutečnost opomenuli a čekalo nás nemilé překvapení a týdenní posilování při nošení dětí do patra v náručí. Důležité je vědět, jaký typ pláže se nachází v místě pobytu, jak daleko je od hotelu, jaký je vstup do vody. Pláže kamenné se strmým vstupem do vody jsou nevhodné. Stejně tak betonové se vstupy po schodech. Nejlepší je pláž s libovolným druhem písku. Komplikovaný pohyb je i na pláži oblázkové, kde se boří vozík i maminka s dítětem v náručí.
Při pobytu na pláži je vhodné využívat pláže s chodníčky, které vedou k moři, protože invalidní vozík hlubokým pískem neprojede. V některých destinacích je možné i požádat o speciální vozíky se silnými pneumatikami. Jestliže chce skupina vyjet na výlet např. lodí, je opět nutné vědět, jak je zajištěn vstup na loď, zda je možný pohyb s vozíkem po lodi, zda je možné jet s vozíkem na toaletu.
Ze států, které jsme navštívili, vyniká příkladným přístupem k postiženým Itálie, kde vstupy do různých zábavných parků mají tyto děti zdarma, ochota personálu v hotelích, na plážích, na lodích je mimořádná. Samozřejmostí je přistavení speciálního autobusu, pokud skupina jede na výlet.
Velkým přínosem je, pokud např. pedagog, který skupinu vede, zná dobře uvedenou lokalitu a má i přehled o možnostech lékařské péče v místě pobytu. Pokud je pobyt dobře promyšlen do všech detailů a jsou vyeliminována všechna možná rizika (viz výše), stává se pobyt na slunci a ve vodě pro děti nezapomenutelných zážitkem.
Napsala: Mgr. Jindra Smisitelová

neděle 1. ledna 2012

S dětmi na raftech

Jestliže bychom hledali potvrzení některých postřehů Martiny Labohé z její bakalářské práce, jistě bychom jich několik našli v článku Rain Man splavuje na raftech Moravu. Popisuje nevšední zážitek skupiny, která se vydala s autistickými dětmi ve věku od 4 do 20 let na sjezd peřejí. Postřehy autorky jsou velmi ilustrativní a  potvrzují, že outdoorové a zážitkové aktivity jsou pro děti s různým typem postižení dobrou a vítanou příležitostí pro otestování vlastních možností.